Pastevecký víkend v Martínkovicích - Zkouška ZVOP

Dostali jsme pozvání od přátel z Klubu chovatelů slovenských čuvačů strávit s nimi prodloužený pastevecký víkend na Ekofarmě Kamenná brána v Martínkovicích na Broumovsku. Víkend máme volný, ovčácké plemeno mám, zvířátka ho zajímají až moc, tak proč s ním zkoušku vloh ovčáckého psa nezkusit?

Bylo tam krásně. Pro lidi i pro psy a ještě teď mám pocit, že mi po čtyřech dnech strávených na pastvinách chybí vzduch. Kazi byl jedním slovem ve svém živlu. Společnost fajn lidí a psů, domácí zvířectvo, celý den venku v pro něj ideálním a pro nás přijatelném chladnějším počasí a celé 4 dny mě měl jen sám pro sebe :)

Ekofarma Kamenná brána leží v CHKO Broumovsko a přímo za pastvinami se zdvihá zalesněný hřeben pískovcových Broumovských stěn. Já s Kazim jsme na statek docházeli z blízkého penzionu, čuvačáři dojížděli ze vzdálenějšího ubytování auty. Každodenní procházku ve voňavém venkovském vzduchu jsem si užívala, podzimní vůně zahrádek, zorané hlíny, mokré trávy a stromy obsypané jablky a švestkami mi vždycky připomenou dětství. Částečně zrekonstruovaný statek působí romanticky, ale je tu potřeba ještě spousta nekonečné práce.

Do Martínkovic jsme dorazili ve čtvrtek odpoledne a jen Kazik vyskočil z auta, už za plotem pásl zvířectvo majitelů penzionu :o Vyhodili jsme zavazadla, natáhla jsem holinky, psisko se stihlo pomazlit s paní domácí a pospíchali jsme na statek. Majitelka farmy je moc příjemná paní a než jsme se rozkoukali, vzala nás hned ke košáru. Přes plot ovečky Kaziho sice zajímaly, ale ne tolik, jak jsem čekala. Mohli jsme proto na vodítku přímo do košáru a tady už to bylo o mnoho zajímavější. Kazimu jsem důrazně vysvětlila, že honit je nesmí, takže byl schopný si ovce i v klidu očichat, štípat je zatím tendence neměl. Někteří čuvači tu byli již potřetí a pasení zvládají moc pěkně, takže mohou rovnou se stádečkem na pastvinu. Bez vodítka, bez košíku, protože díky své rozvážnosti nemají tendence ovce honit ani kousat. Pásli jsme a povídali až do večera.

Pátek strávíme až na malou polední přestávku opět celý na pastvinách. Kazi může do košáru už navolno, ale zatím s košíkem. Jelikož ho ale nosí jen při cestování, na ovce se nesoustředí a protože se paní Horské zdá rozumný, košík mu sundáme. Je to v pohodě, dá se zvládnout jen povely, prut v ruce ani nepotřebuji. Za chvíli je schopný pomalu chodit za ovcemi bez honění a štípání, zato já mám co dělat, abych nebyla na zemi, když mě ovce sevřou mezi sebe, fakt žádná sranda! Mám hroznou radost, na zkoušku ZVOP nám tohle stačí. Ve vyšších zkouškách pokračovat nebudeme, protože je mi jasné, že na volno mimo košár by se jeho temperament a lovecký pud projevil a zvládal hůře.

V sobotu je počasí horší, zima není, ale od pátečního večera prší a na pastvinách silně fouká. Kazimu to vůbec nevadí, je čilý, všechno mu voní a úplně ho fascinuje stádečko koz. Košár je rozbahněný a stojí v něm voda, dopoledne tedy pasou jen psi, kteří trénují na vyšší zkoušky. Využívám toho, vrátím se do penzionu a zalezu do peřin, trochu odpočinku potřebujeme oba. Ve dvě odpoledne opět na statek. Přes kopce se stále válí mlha, ale postupně přestává pršet a pozdě odpoledne se objevuje i slunce. Beru psisko do košáru, ale náš cíťa nechce chodit v blátě, takže ovce neovce, ťapká jen těsně kolem plotu :o A zase sedíme a povídáme až do večera.

Stmívání ...

V neděli ráno se sbalím a na desátou se scházíme na statku. Je den zkoušek a počasí opět nic moc. Noc byla jasná, ale ráno jsou kopce opět v mlze a začíná drobně pršet. Bezva, už vidím, jak se Kazimu nebude do bahna chtít. Brouček ale překvapil, šli jsme hned první a bahno nebahno, ochotně a se zájmem, ale s temperamentem na uzdě pásl ovčí holky. Hurááá, naše první a zřejmě jediná zkouška :) Kromě nás skládají ZVOP-ky dvě belgičanky a pár čuvačů. Ostatní čuvači, kolie kraťandy a dvě tmavé briardice zkoušejí úspěšně štěstí na vyšších zkouškách.

Ranní třídění oveček ...

Vyřídíme doklady, zkouškařům uděláme malé slavnostní vyhlášení a s domácími kozími sýry a medem se rozjíždíme domů. Bylo tu krásně ...