Kazan z Dašického zátiší

Výlet s CHP - Kersko

28.10.2013 22:05

Poslední říjnová sobota byla trochu dilema. Váhala jsem, jestli se jet podívat na choďáckou klubovku do Kolína nebo vyrazit na pravidelný sobotní choďácký výlet. Bylo mi jasné, že při sledování vystavujících se choďáčků v Kolíně bych litovala "že sem nás nepřihlásila", jenže pak by začali více vybarvení choďáčci odcházet z kruhu s VD-čky a já bych byla ráda "že sem nás nepřihlásila" :)))

        

Takže bylo rozhodnuto, pojedeme sebe protáhnout a psisko vyběhat s Pepovou smečkou. Sluníčko, které u nás už od rána svítilo záhy zmizelo a jeli jsme místy i docela hustou mlhou až na místo srazu u Motelu Ohio v Kersku. Na jaře jsme přesně odtud vyráželi na Dogtrekkingové hrátky jarním Polabím, nějak rychle ten čas letí. Psisko je radostí bez sebe ze známé smečky a už už by vyrazil, ještě ale čekáme na bílou švýcarku Máju.

Vyrážíme do zdejších alejí a psiska nadšená z volnosti sviští okolo nás. Kupodivu hlavně fenky, které se dokáží pěkně "odvázat", psí kluci jsou klidnější než ony :) Okolo známé Hájenky a tenisových kurtů dojdeme k Svatojosefskému prameni. Na jaře nějak nebyl čas, tak ho ochutnáme teď, ale chuť má tedy ... zvláštní :o

      

Od pramene míříme k Labi. Vody je málo a psiska si hned letí zaplavat. Tedy jen některá, Kazi se jde napít a dává pozor, aby nešel moc hluboko a někdo ho náhodou nepocákal :o Od Labe je to kousíček ke Kersko-Hradištskému menhiru. Jako při téměř každém zastavení opět svačíme a mezitím se začíná vyjasňovat. Kousek od menhiru se čisťounká bílá Mája stává hvězdou výletu - objevila velice lákavý objekt na vyválení, obarvení a naparfémování se, nó, byl tam okolo i toaletní papír, takže o původu není pochyb :))) Na páníčky jdou mrákoty, ostatní psiska závidí a po zbytek cesty naši skupinu provází nezaměnitelný odér :)

 

K další místní zajímavosti, přes 230 let staré, 34 metrů vysoké borovici Krásné Pepině, jdeme už za modré oblohy a sluníčka nádherně zbarvenými lesy. Lesními cestami se pak pomalu táhneme zpět k motorestu. Na vyhřáté terase si ještě dáme pozdní oběd a s alespoň trochu unaveným psiskem míříme domů.

Bylo to fajn, jako vždycky :) Fotky

          

 

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode