Výlet s CHP - Liběchov, Čertovy hlavy

aneb 12 + 20 = ...

Pokud jsem v lednu napsala, že "měsíc od předvánočního výletu uběhl nějak rychle ...", tak pauzy mezi kokořínskými výlety se naopak vlečou jaksi neskutečně pomalu. Ale vydrželi jsme a poslední dubnovou sobotu za předpovědi téměř letního počasí vyrážíme spolu s ječícím psiskem opět do Mělníka.

Začátek ... vynechám, na koho že se to čekalo? :o

a přeskočím rovnou na první, nádherně jarní kilometry ...

Čisťounký "Myšák" ... a po pár metrech už špinavý jako čuník ...

po bahenní koupeli :o

Kaplička Máří Magdaleny

úžasné sochy na rozcestí Harfenice ...

Po pauze u Hada ...

konečně zasloužená koupel ... Ráchel, Gordy, Laura, Kazi a kousek Wiliama

z Tupadel krásně jarně zelenou pohodlnou cestou podél mokřadů Liběchovky ...

jo, to psisko ve vodě je naše :) 

k bezchybné Míša-pauze v Želízech - "Fletíci" DĚKUJEME!

Prvním z dnešních dvou jediných, ale výživných kopečků, kokořínskou stezkou

k hlavnímu cíli ... Čertovým hlavám

druhým výživným kopečkem k pro mě naprostému pokladu Kokořínska ...

jeskyni Klácelce s nádhernými sochami a reliéfy ... bomba!

Podél břehu Liběchovky se kolem půl třetí vracíme na parkoviště a pro nás s Pepou začíná druhý výlet. Dnešní počasí a Kokořínsko jsou ideální příležitostí k tréninku našlapaných kilometrů, kterou hodláme beze zbytku využít. Pravda, začínat plánovaných 20 kilometrů ve tři odpoledne ... je poněkud ... divoké ... ale ... trekaři ... nejsou ... tak úplně ... normální :o

... začínáme kulturně-historicky a jdeme si prohlédnout místní chátrající zámek. Na jednu stranu výhoda, že ho vidíme za světla, na druhou stranu se tu docela zdržíme, protože já prostě nejsem schopná se z míst s podobnou atmosférou jen tak hnout! Celkem zachovalý, přesto prázdný zámeček s částečně udržovaným parkem, ve kterém jako zázrakem zůstalo pár krásných soch ...

 Dáme si příděl energie a vyrážíme stejnou cestou jako ráno  ...  

Kazi se plouží a nechápe, proč tu máme jít dnes znovu. Chápu, je stále dost teplo, v packách už má za dnešek těch 20 kiláčků možná dávno naběháno a jako pes krmený dvakrát denně musí mít šílený hlad ... když nepočítám to málo co dostal po cestě a tu půlku rohlíku, kterou mi v nestřeženém okamžiku ukousl v parku. Jakmile ale odbočíme na cestu podél pole ožívá a zabaví se lovem myší ...

Polabská romantika dnes už podruhé - elektrárna Mělník a Říp ...

podél polí, lesy a vesnicemi, ne zrovna kochacím, nýbrž velice svižným tempem ...

cestou i necestou za úžasnými místy tohoto kousku Kokořínska ...

Hraběcí kaple

Mariánská kaple

Obloha se zatáhla a začíná poprchávat právě když dorazíme k loupežnické jeskyni Mordloch ... psiska ji jdou prozkoumat a vrací se jen Asta, Kazi zůstal uvnitř a navrhuje bivak :))

Skála "Sedm chlebů" ... a reliéf lebky, ááá, úžasná kokořínská podvečerní atmosféra :)

u Hada podruhé ...

po cestě je spousta míst k focení, jenže můj foťák už začíná mít se světlem problém a taky sebou musíme přece jen trochu hodit. Kolem půl osmé jsme zpátky v Liběchově, zahlásíme příchod a jdeme se ještě podívat ke kostelíku na kopci, který jsme si vyhlédli už odpoledne. Trochu potíž je v tom, že když si my jdeme něco prohlédnout, je to třeba taky na hodinu :o

Jenže křížová cesta lipovou alejí ke kapli sv. Ducha a sv. Hrobu se nedá jen tak proběhnout ...

kaple je prázdná a chátrající, přesto má místo v jarním podvečeru před deštěm nepopsatelnou atmosféru ...

a nádherný výhled kromě Řípu až na malý i velký Bezděz ...

Těsně před kaplí se rozhodl zabivakovat pro změnu můj vyčerpaný foťák, poslední fotky tak máme díky náčelníkovi. A díky němu se zcela určitě vytratil i pes. Ne náš, ale cizí, osamocený, velikosti nemající daleko do vlkodava a pozorující nás téměř celou dobu z povzdálí. Prostě mu bylo jasné stejně jako mě, že by ho Pepa případně bez problému zneškodnil ... :))

Z Liběchova odjíždíme nakonec v devět večer a v deset jsem doma s hlady šilhajícím psiskem, které po zasloužené pořádné porci jídla padne za vlast. Co napsat? Že to bylo bezchybné jako vždycky, dík :)

Za fotky díky Leničce, náčelníkovi a výběr z mých opět 260-ti fotek ...